Tématem víkendového jednání bylo dopracování a upřesnění požadavků meziregionální odborové mládeže pro kandidáty do Evropského parlamentu k nadcházejícím volbám. V rámci trilaterální diskuze jsme došli k devíti hlavním tématům, které budeme představovat a dotazovat se na ně, jak kandidátů do Evropského parlamentu, tak široké veřejnosti.

1.      Minimální mzda

• Požadavek na uzákonění institutu měsíční minimální mzdy v rámci celé EU v minimální výši 40 % průměrné mzdy dané země (ponechání možnosti vyjednat na národní úrovni vyšší procento, v žádném případě však nedovolit vyvázání se – tzv. pop-out).

2.      Dosažení stavu volného pohybu pracovníků po všech zemích EU

• Otevřít pracovní trh všech zemí EU bez omezení.
• Zajistit stejné podmínky pro všechny zaměstnance v dané zemi EU (máme tím na mysli podmínky jak pracovněprávní, tak např. podmínky odměňování).
• Zajistit přenositelnost sociálního pojištění mezi státy EU (sociální, důchodové konto).
• Uplatnit požadavek, aby každá členská země EU vybudovala v každé zemi EU poradenskou kancelář, kterou by měla vytvořit vláda společně se sociálními partnery  (podle německého vzoru  „právo na poradenství“).

3.      Opatření na celoevropské úrovni pro boj s ekonomickou krizí

• Je nutná koordinace opatření proti hospodářské krizi v rámci celé EU a konzultace všech těchto opatření se sociálními partnery. (Důvodem je snaha zabránit protekcionalizmu a zneužívání některých postupů s odůvodněním – „z důvodu krize“).

• Opatření sociálně a pracovněprávní – tj. pomoc firmám (odměny zaměstnance, podpora v nezaměstnanosti, rekvalifikace, atd.);
• Opatření ekonomická – částečná regulace bankovního a finančního sektoru.

4.      Směrnice o pracovní době

• Je třeba stanovit evropskou směrnici o pracovní době v maximální výši 48 hodin týdně (včetně přesčasů). V žádném případě nedovolit vyvázání se (opt-out) některých zemí EU z této směrnice, nebo navýšení pracovní doby v jakémkoli pracovněprávním předpisu či smlouvě.

5.      Férové agenturní zaměstnávání

• Zahrnuje vyšší odměňování pro agenturní zaměstnance o 5%. Důvodem je, aby agenturní zaměstnanec byl pro firmu vždy dražší než stálý zaměstnanec. (Toto je požadavek převážně polské a německé strany. Česká strana trvá na rovném postavení stálých a agenturních zaměstnanců. Podle našeho názoru při dodržení rovného postavení a odměňování bude vždy agenturní zaměstnanec dražší (plat + provize agentuře).

6.      Společné pracovněprávní standardy v EU

• Jde o vytvoření jednotné definice „zaměstnance“ v rámci EU (kdo je zaměstnanec a na koho se vztahují pracovněprávní předpisy);
• Vytvoření jednotných pracovněprávních standardů (podmínek) v zemích EU.

7.      Rady mladých zaměstnanců na evropské úrovni

• Navrhují vytvoření společného podpůrného fondu k podpoře vzniku rad mladých;
• Vytvoření rad mladých zaměstnanců u nadnárodních zaměstnavatelů.

8.      Kvalita vzdělávání v zemích EU

• Předpokládá se vypracování směrnice EU k vytvoření standardů odborné přípravy pro danou zemi;
• Vypracování nezávislé charty se standardy v odborné přípravě na zaměstnání v EU;
• Zapracování do národní legislativy (obsahové náplně vzdělávání).

9.      Podpory pro zaměstnávání mladých

• Jedná se o vytvoření společného podpůrného fondu (jako je např. Evropský sociální fond). Zaměstnavatelé by dostávali podporu, kdyby zaměstnali mladé pracovníky. Vyplácení této podpory by bylo vázáno na striktní kritéria jako např. na vytvoření podmínek pro další rozvoj a dovzdělání zaměstnanců. (Vytvořená místa pro mladé zaměstnance musejí odpovídat odborovým standardům – opatření proti prekérnímu zaměstnávání). Tento bod lze považovat za protikrizové opatření.