V zákoníku práce (č. 262/2006 Sb.) došlo ke změně v oblasti poskytování náhrady mzdy v době prvních 2 týdnů nemoci nebo karantény s účinností od 9. října 2009.

 

Jde o dvě velmi závažné změny:

1/ časové omezení doby v rámci prvních 3 pracovních směn zaměstnance (jedná se o tzv. karenční dobu) a

2/ zrušení tzv. karenční doby při karanténě.

 

Podle dosavadní právní úpravy § 192 odst. 1 věty druhé zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu nepříslušela za první 3 pracovní dny (směny) dočasné pracovní neschopnosti (to platí i pokud jde o svátky, za které příslušela zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu mzda nekrátí – tzv. placené svátky). Tato úprava však poškozovala zaměstnance, kteří pracovali v dlouhých směnách, např. ve směně v délce 12 hodin oproti 8 hodinovým směnám. Zaměstnanci po dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény v prvních 14 kalendářních dnech příslušela náhrada mzdy a to za pracovní dny (směny) a tzv. placené svátky, stanovené rozvrhem pracovní doby. To platilo bez ohledu na délku směny. Zaměstnanec, který odpracoval delší směnu, byl poškozen oproti zaměstnanci v 8 hodinové pracovní směně.

 

Toto znevýhodnění, které můžeme považovat za zcela diskriminační, odstranila až přijatá novela zákoníku práce. Novela zákoníku práce v ustanovení § 192 nabyla účinnosti jak bylo již výše zmíněno dnem 9. října 2009. Tato novela zákoníku práce je součástí přijatého zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability č. 326/2009 Sb. Tento právní předpis přinesl významné změny řady zákonů, mimo jiné též zákona o daních z příjmů a zákona o zaměstnanosti, ale také významnou změnu právě v oblasti náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě). Podle nově doplněné věty druhé v § 192 odst. 1 zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první 3 pracovní dny, resp. tzv. placené svátky dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn zaměstnance. To znamená, že od 25. hodiny bude zaměstnanci náhrada mzdy příslušet.

 

 

Příklad č. 2: Zaměstnanec v nepřetržitém provozu s 37,5 hodinovou pracovní dobou pracuje ve směnách v délce 7,5 hodiny. Při dočasné pracovní neschopnosti mu nebude příslušet náhrada mzdy po první 3 takové směny, tj. po dobu 22,5 hodiny. Ve čtvrté směně však již náhrada mzdy bude náležet po celou její dobu.

 

Pokud se týká karantény platilo, že náhrada mzdy nebo platu po dobu prvních 3 pracovních dnů, resp. tzv. placených svátků při karanténě příslušela ve výši 25 % průměrného redukovaného výdělku. Novela zákoníku práce uvedenou karenční dobu zcela odstraňuje. To znamená, že zaměstnanci bude náhrada mzdy příslušet již od prvního pracovního dne karantény ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.

 

K další změně dochází v zákoně o nemocenském pojištění (č. 187/2006 Sb.) v oblasti ošetřovného (dříve tzv. OČR). Od 1. 1. 2010 se zavádí třídenní karenční doba u dávky ošetřovného. Tato dávka bude náležet od 4. dne a vyplácet se bude pouze po dobu 6 kalendářních dnů (dříve 9 dnů), resp.po dobu 13 kalendářních dnů (dříve 16 dnů) jedná-li se o osamělého rodiče.        

 

Dnem 1. 9. 2009 nabyl účinnosti zákon č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon). Konečně byl tedy přijat zákon, na který zákoník práce ve svých ustanoveních odkazuje. Zákon upravuje problematiku diskriminace nejen v pracovněprávních vztazích, ale obecně v českém právním řádu. Z prvních poznatků vyplývá, že se mohou objevit problémy právě v aplikaci zákona v pracovněprávních vztazích, protože antidiskriminační zákon používá v některých případech odlišné právní terminologie na rozdíl od zákoníku práce. Antidiskriminační zákon vymezuje diskriminační znaky úžeji než původní zákoník práce i zákon o zaměstnanosti.

 

Například antidiskriminační zákon jako diskriminační znak uvádí „zdravotní postižení“ kdežto zákon o zaměstnanosti uvádí a původní zákoník práce uváděl pojem „zdravotní stav“.

Od 1. ledna 2010 se výše přídavku na dítě i okruh oprávněných osob vrací na úroveň platnou v první polovině roku 2009. Ruší se tím tedy původně schválené zvýšení přídavku na dítě o 50,- Kč, takže od ledna 2010 by se měl přídavek opět vyplácet při příjmu do 2,4 násobku životního minima.

 

Tato oblast se netýká přímo vás mladých, ale s touto změnou můžete seznámit své rodiče, prarodiče, starší známé nebo starší kolegu či kolegyni. Je to změna týkající se nabytí účinnosti zákona č. 306/2008 Sb., která zasahuje do § 39 zákoníku práce.

 

I absolventi škol se mohou potýkat s problémy najít si zaměstnání nebo v případě ztráty zaměstnání. Jak nejlépe tuto situaci řešit? Pro vyhledání zaměstnání můžete podat žádost o zprostředkování zaměstnání na příslušný úřad práce (nachází se ve správním obvodu vašeho bydliště). Stanete se uchazečem o zaměstnání se všemi právy a povinnostmi uchazeče o zaměstnání jak vyplývá ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Nejste-li starší 20 let věku, bude vám ze strany úřadu práce věnována zvýšená péče. Bude vám vypracován individuální akční plán jehož obsahem je zejména stanoven postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti vašeho uplatnění na trhu práce. Jste povinni poskytnout součinnost úřadu práce při vypracování tohoto plánu.

 

Můžete o zprostředkování vhodného zaměstnání také požádat jako zájemce o zaměstnání a to kterýkoliv úřad práce na území České republiky. Zájemci o zaměstnání může být i zabezpečena rekvalifikace. Uchazeč o zaměstnání však má oproti zájemci o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci splňuje-li stanovené podmínky. Studium se do náhradní doby zaměstnání nezapočítává, tudíž nemáte-li splněnou podmínku délky předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců za poslední 3 roky před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání, nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti.Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další dva měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpůrčí doba pro uchazeče o zaměstnání do 50 let věku činí 5 měsíců (do 31. 12. 2009 podpůrčí doba činila 6 měsíců).