Mgr. Jaroslav Stránský

Rada mladých ČMKOS

 

 

První den:                                                                    

Přivítání                                                                              Nicos Moyseos (SEK, Kypr),

                                                                                        Panikos Argyrides (SEK, Kypr)

Úvod konference, strategie organizování EOK                          Juliane Bir (EOK)

Představení Výboru mladých EOK                                           Robert Hansen (EOK)

Situace evropských odborů z hlediska přidružení                       Kurt Vandaele (ETUI)

 

Pracovní skupiny:                                                                     

            Jak jsou odbory vnímány mladými lidmi?

            Z jakých důvodů?

Zprávy z pracovních skupin a diskuse

 

Prezentace výsledků dotazníkového šetření, část 1.                    Kurt Vandaele (ETUI)

Příběhy úspěšných: Mladí odboráři, kteří v rámci svých

organizací dosáhli na odpovědné pozice                                    Dimitra Makri (GSEE, Řecko)

                                                                                                David Ollivier (FO, Francie)

                                                                                                Andreas Matsas (SEK, Kypr)

Pracovní skupiny:

            Jaké akce podnikají odbory, aby získaly mladé lidi?

            A jaké akce k tomu, aby je v odborech udržely?

Zprávy z pracovních skupin a diskuse

           

Prezentace výsledků dotazníkového šetření, část 2.                    Kurt Vandaele (ETUI)

Panel dobrých příkladů                                                             Keith Pollard (Uni Europa)

                                                                                                Cèline Gillier-Amrouche

                                                                                                (CFGT, Francie)

                                                                                                Cèline Moreau (FGTB, Belgie)

                                                                                                Eva Schwiger (ÖGB, Rakousko)

                                                                                               

                                                                                                Iannis Poupkos (GSEE, Řecko)

Prezentace a přijetí deklarace                                                    Robert Hansen (EOK)

Závěr konference                                                                      Juliane Bir (EOK)

 

Konference jsem se jako zástupce Rady mladých ČMKOS účastnil až od druhého dne. Jednání začalo prezentací výsledků dotazníkového šetření, které provedl Kurt Vandaele z Evropského odborového institutu. Dotazníkové šetření, které proběhlo, se zaměřilo z obecného pohledu na postavení mladých lidí a na práci odborů s nimi (pozn. na vyplnění dotazníku za ČMKOS se účastnila i Rada mladých ČMKOS).

Prezentace byla zahájena úvodními poznámkami vztahujícími se k otázce získávání mladých členů do odborů. Kurt konstatoval, že v posledních letech dochází k úbytku členů odborů, zejména pokud se týká mladých lidí. Nejedná se ovšem o nový problém. Odbory již dlouhodobě „šedivějí“ a míra odborového členství se podle všeho bude dále snižovat i s ohledem na demografické změny.

Odbory proto nelze do budoucna chápat jako pasivní příjemce svého okolí. Je třeba, aby odstartovaly proces obnovy odborového hnutí. Odbory by v souvislosti s tím měly vnímat měnící se strukturu pracovní síly (např. i rostoucí podíl žen v zaměstnání). Nutné je také to, aby odbory více odpovídaly potřebám mladých lidí, kteří častěji pracují v nestandardních pracovněprávních vztazích.

Aktivitou EOK, která by měla směřovat k naplnění uvedených cílů, bylo mimo jiné i dotazníkové šetření. V rámci dotazníku, který byl zaslán na všechny odborové konfederace sdružené v EOK, byly pokládány dotazy na celou řadu problémů. Jejich jádrem bylo, jaké aktivity konfederace vyvíjejí směrem k mladým a s jakým úspěchem, zda na úrovni konfederací, případně i svazů, funguje reprezentace mladých, jaká je jejich činnost a rozpočet. V neposlední řadě směřovaly kladené otázky rovněž na trendy v počtech členských základen, opět zejména ve vztahu k mladým lidem.

Na základě získaných údajů byla vytvořena celá řada statistik, které zobrazují např. počet mladých v rámci celé členské základny, trendy v členské základně apod. Dále byla provedena snaha o propojení těchto statistických čísel s tím, jak jednotlivé konfederace pracují s mladými.

Zjišťovány a porovnávány byly rovněž způsoby, jak konfederace oslovují mladé a jak efektivní se jednotlivé způsoby jeví. Ze srovnání vyplynulo, že v řadě zemí jsou k oslovování mladých lidí a k předávání informací používány kanály jako je web, hudební koncerty, mládežnické a univerzitní kempy nebo akce spojené s předáváním informací o pracovních místech. Všechny tyto prostředky se v případě, že jsou používány, jeví být velmi efektivní.

Pokud se týká akcí určených přímo k získávání mladých lidí a jejich organizování do odborů, valná většina evropských konfederací za tímto účelem organizuje centrálně řízené kampaně. Tyto kampaně mají podobu například organizovaných návštěv škol, e-mailové oslovování a další využívání služeb internetu, kampaně zaměřené na mladé nezaměstnané a v neposlední řadě zcela obecně kampaně zaměřené na výhodnost v členství v odborech a potřebu jejich služeb. Za základní cíle těchto kampaní je považována snaha ukázat pozitivní image odborů, zvýšit povědomí o odborech a zvětšit členskou základnu.

Závěrem Kurt konstatoval, že tam, kde odbory takovéto kampaně využívají, bývají hodnoceny jako prospěšné a efektivní. Problémem je, že z dotazníkového šetření vyplývá celá řada případných kanálů a způsobů oslovování mladých a práce s nimi, ovšem tyto metody zůstávají v řadě zemí bez využití.

 

Druhá část jednání druhého dne byla věnována „příběhům úspěšných“. Jako první vystoupila Dimitra Makri z Řecka. Uvedla, že pro odbory pracuje již více než 10 let. Ve své práci se orientuje zejména na perspektivu pro mladé lidi.

S odbory se poprvé setkala v podniku, kde pracovala. Stala se členkou základní odborové organizace, byla zvolena předsedkyní této organizace a posléze i předsedkyní svazu (odborový svaz působící v oblasti telekomunikací). V této funkci začala zejména rozvíjet kampaně zaměřené na získávání mladých lidí a na informování mladých lidí o tom, co to jsou odbory. Za důležitou považuje zejména komunikaci tváří v tvář, která je nutná k tomu, aby mladí poznali, že odbory a odboráři jsou lidé, kteří umí komunikovat a mají zájem na řešení problémů zaměstnanců. Pouze takovým způsobem lze získávat přízeň a sympatie mladých lidí.

Prioritou působení odborů musí být v dnešní době zejména získávání mladých lidí. Toho lze dosáhnout různými způsoby, jako jsou zejména kampaně, které ukážou na pozitiva a benefity, které mladým lidem přinesou odbory. V Řecku mají dobré zkušenosti například s tzv. letními školami. Jich se účastní vyškolení lektoři, kteří mají přenášet nápady a zkušenosti týkající se odborového sdružování na řadové a potencionální členy odborových organizací.

Mladí nepochybně potřebují odbory, nemají zkušenosti, zaměstnavatelé je často vykořisťují, a proto se potřebují v odborech navzájem podpořit a táhnout za jeden provaz. Odbory by se měly vylomit z tradičních struktur, měly by do rozhodovacích orgánů více pouštět mladé lidi.

Další příspěvek přednesl David Olivier z Francie. Ten začal pro odbory pracovat v šestnácti letech, když byl ještě učněm. Členství v odborech pro něj nebyla nutnost, nýbrž volba. Stal se členem odborové organizace a záhy i odborovým aktivistou.

V rámci své práce pro odbory se David soustředil zejména na mladé lidi, kteří se potýkali s podobnými problémy jako on sám. Uvedl, že odbory mu v průběhu let umožnily získat další vzdělání, když absolvoval celou řadu kurzů. I z toho důvodu je velmi pyšný na to, že je odborář a může pokračovat v práci.

V dnešní době je David předsedou odborového svazu, který sdružuje 350 tisíc zaměstnanců. Průměrný věk členů je ale kolem 50 let a narůstají problémy se sháněním nových členů. Obzvláště v této době, kdy je třeba bránit odborová práva a počty stávající členské základny, je velmi obtížné nacházet dostatečnou energii k oslovování a získávání nových členů. Přesto se tomu ale odbory musí intenzivně věnovat.

Posledním mluvčím v tomto bloku byl Andreas Macas, který je předsedou Rady mladých Kyperské odborové konfederace. Podle jeho názoru je nutné zdůraznit, že odbory lidi nejen sdružují za účelem obhajoby svých hospodářských a sociálních zájmů, ale umožňují i vznik neformálních sítí a kamarádství.

Hlavním problémem dnešních odborů je podle Andrease snižující se odborová organizovanost, což jakožto jev souvisí i se stávající ekonomickou krizí. V zásadě to ale má i svou světlou stránku, neboť se ukazuje, že odbory a snad právě jedině ony mohou zaměstnancům v kritických situacích skutečně pomoci. Toho bychom měli využít k získávání členů.

Často slyšíme, že mladí lidé jsou naše budoucnost, ale je tu ALE. Téma mladých v odborech   je často upozaďováno, posouváno někam „dospod“ a v každodenních aktivitách odborů se na přední místa dostávají jiná témata. A to není správně. Důležité je postavit si cíle, které nejsou sebezničující. Ve vztahu k mladým lidem je pak podstatné být pružný, neboť mladé nelze sevřít do jednoduchých rámců, je třeba se přizpůsobovat jejich potřebám.

 

Třetí a závěrečný den jednání byl uveden pokračováním prezentace výsledků dotazníkového šetření, které se zhostil opět Kurt Vandaele. Tato část jeho vystoupení se týkala především organizací mladých odborářů a jejich role v rámci odborových struktur.

Výchozím bodem dotazování v rámci šetření bylo, zda v rámci odborových konfederací působí mládežnická struktura, čím se zabývá a co v rámci činnosti odborů považuje za důležité. Výsledky šetření ukázaly, že v rámci většiny odborových organizací zastoupení mladých existuje. Za důležité pak mladí odboráři považují působení směrem k získávání nových členů, dále pak právní poradenství, asistenci při kolektivním vyjednávání a spolupráci na vzdělávání a tréninku.

Některé výbory či komise mladých působící u konfederací se zabývají pomocí mladým při hledání nového zaměstnání, přímým poskytováním poradenství a zprostředkováváním dalšího vzdělání. Řada těchto struktur je aktivní i v oblasti spolupráce s dalšími subjekty v neziskovém sektoru a vytváření neformálních sítí. Šíře těchto aktivit je ovšem pochopitelně odvislá od počtu placených funkcionářů a aparátu, který mají struktury mladých k dispozici, stejně jako od jejich rozpočtu.

Po tomto příspěvku následovaly příklady dobré praxe, tedy prezentace činností odborových konfederací, resp. jejich mládežnických struktur směrem k mladým lidem.

Jako první dostal slovo Keith Pollard z organizace UNI Europa. Uni Europa je evropská odborová federace pro oblast služeb a komunikace, která zastupuje zájmy 7 miliónů zaměstnanců v rámci 330 evropských odborových svazů. Keith zdůraznil, že je nutné, aby existovaly globální odbory, protože jelikož existují a rozvíjejí se globální podniky, je třeba, aby měly zřetelnou protiváhu.

Následovalo vystoupení Cèline Gillier-Amrouche z francouzské odborové konfederace CFDT. Cèline hovořila o kampaních, na kterých pracuje její konfederace. Jednalo se zejména o distribuci letáků a plakátů a dále o dotazníkové šetření zaměřené na odměňování a pracovní podmínky mladých zaměstnanců.

Dalším řečníkem byl Iannis Poupkos z řecké odborové organizace GSEE. Iannis seznámil účastníky s výsledky mezinárodního kempu pro mladé odboráře, který zorganizovali. Uvedl, že organizace této akce představovala značný risk, ale přesto se rozhodli to zkusit. Tématem setkání byla dobrá práce pro mladé lidi, zaměstnanost, nezaměstnanost a pracovní podmínky. Součástí byly workshopy o pracovních podmínkách a dalších tématech vztahujících se k výkonu práce. Pořadatelé měli trochu strach, že se jim účastníci rozutečou na fotbal a basketbal, ale nestalo se tak a byli sami až překvapení, jak velký zájem jevili účastníci setkání o workshopy a diskuse na nich.

V průběhu kempu došlo k definování základních problémů mladých lidí v pracovněprávních vztazích, přičemž některé z nich mohly být považovány za společné pro všechny, jiné se vyskytovaly jen v konkrétních zemích. Jednou ze základních otázek byl samozřejmě vztah mladých lidí k odborům.

Součástí setkání byly i ryze neformální akce, jako sportovní turnaje, party na pláži atd. Akce skončila velkou demonstrací za lepší pracovní podmínky a důstojnou práci.

Za základní závěry lze považovat to, že pozornost je třeba věnovat internacionalizaci trhů a rozvoji mezinárodního kapitálu. Jako protiváha by měly existovat evropské kolektivní smlouvy. Zásadním problémem jsou atypické pracovněprávní vztahy a diskriminace mladých. Z jejich pohledu se jako velmi závažná a citlivá jeví otázka balancování zájmů, které se týkají pružnosti pracovního trhu na jedné straně a jistotě právního postavení zaměstnanců na straně druhé. Následovalo vystoupení Evy Schwiger z rakouské ÖGB. Eva mluvila o kampaních zaměřených na mladé, organizovaných v Rakousku. V prvé řadě přiblížila kampaň nazvanou „film it“. Jednalo se o soutěž vztahující se k evropskému parlamentu. Jejím podtextem byla mimo jiné snaha dostat mladé lidi k volbám do Evropského parlamentu. Informace k této kampani lze nalézt na webové stránce www.film-it.at .

Další zajímavou akcí byly „Interest groups“, tedy vytváření zájmových skupin. Jim je věnovaný web www.interesse.at . Na vytváření skupin a volbě komisí se mohou podílet i osoby, které nejsou členy odborů.

Posledním, kdo vystoupil v rámci tohoto bloku prezentací, byla Cèline Moreau, která na akci zastupovala mladé z belgické odborové konfederace FGTB/ABVV. Hovořila o tom, jaké aktivity vyvíjejí odbory mezi mladými lidmi, zejména studenty. Hlavním motivem aktivit odborů je snaha komunikovat a být vidět. Za tím účelem odbory poskytují nejrůznější služby a informace a organizují rozličně zaměřené kampaně. Odbory jsou mimo jiné vedeny snahou změnit svou image.

V rámci belgické konfederace platí, že studenti mohou být členy odborů zadarmo. Mohou se stát členy odborů už od 15 let. Je to výborná věc do budoucna, protože jsou-li už jednou členy odborů, budou v odborech i do budoucna až budou pracovat.

Ve vztahu k mladým lidem byla zorganizována úspěšná kampaň „Working Class Hero“ (hrdina pracující třídy). Hlavním mottem této kampaně je „jednej, když je to možné, bojuj když je to nezbytné“. Jedná se o další akci v rámci trvalé snahy o zlepšení image odborů. Akce se snaží v lidech vzbudit pýchu na to, že jsou mladí zaměstnanci a mladí odboráři.

Odbory poskytují mladým členům služby a informace, které se týkají např. školy, studentských prací, asistence při hledání zaměstnání, práva zaměstnanců, např. pokud se týká pracovní doby, odměňování apod. Mají také magazín (Magik) a spoustu propagačních materiálů, včetně knížek, které řeší základní práva v zaměstnání.

Další aktivitou je kampaň „Get Together“. V jejím rámci jsou pořádány víkendové akce, koncerty, party „Working Class Nights“, protifašistické akce, promítání filmů, demonstrace a jiné. Vydávají se trička a odznaky.

Vznikl evropský projekt Mladá demokracie, jehož podstatou je aktivní účast mladých evropských zaměstnanců na sociální a demokratické Evropě.

V závěru svého vystoupení navrhla Cèline zorganizovat v roce 2010 velký celoevropský kemp mládeže. Již v tuto chvíli se pro něj rýsuje vhodné místo v Německu, kde by mohla být k dispozici kapacita pro 150 – 200 lidí. Náklady na jednu osobu by byly asi 150 euro na ubytování (5 dní).

S financováním by snad mohl pomoci Friedrich Ebert Stiftung, něco by mohla dát EOK. Její členské konfederace by měly na EOK zatlačit, aby mohla být tato akce zorganizována a zaplacena. Koordinaci by mohl zajistit Výbor mladých EOK. Řešit a vyřešit by se to mohlo na dalším jednání tohoto Výboru.

 

Prezentace závěrečné části Konference se ujal Robert Hansen, předseda Komise mladých EOK. Uvedl, že Výbor mladých EOK připravuje deklaraci, ve které se mimo jiné zaměřuje na to, co by bylo třeba v odborech změnit. Poukazuje, že odbory jsou vnímány jako byrokratické, zastaralé, negativistické (vždy proti – stávky, demonstrace atd.), vnitřně nejednotné, propojené s politickými stranami, slabé a neschopné něco prosadit. To vše vytváří negativní image, k čemuž dále přispívají mnohdy nepřehledné odborové struktury, individualismus, zvláštní jazyk používaný odboráři, přístup zaměstnavatelů atd.

Za důvody problémů můžeme považovat zejména vývoj na trhu práce a stav nezaměstnanosti, málo odborů ve službách, negativní mediální obraz, v jehož důsledku nemá veřejnost o odborech dostatek správných informací. Ty se bohužel k lidem nedostávají ani v rámci vzdělávacího systému.

Klademe-li si otázku „Co s tím?“, je třeba odpovědět, že nutné jsou zdroje, tedy jak peníze, tak lidské zdroje. Nutný je také proaktivní přístup a nanejvýš vhodná by byla podpora od politiků.

Bylo by dobré získat nové členy, mít jasnou strukturu mladých, komunikovat s nimi tváří v tvář. Je nutné vést informativní kampaně, změnit jazyk, nastavit nebo přizpůsobit informační kanály (média, TV, noviny, konference, internet, koncerty), jít přímo tam, kde jsou pracovníci. K organizování mladých členů je možné využít kempy, odborové tiskoviny, trénink, nové komunikační nástroje a řadu dalších vhodných prostředků.